Pivovar Dolní Břežany

Historie dolnobřežanského pivovaru
… vede se voda živá z pramene…

Každý větší statek či menší panství muselo mít své hospodářské zázemí, zahrnující obvykle dvůr, ovčín, vodní mlýn a také vlastní pivovar. Nucený odběr vrchnostenského piva poddanými přinášel majiteli panství nezanedbatelný zisk, často byl výdělek z prodeje piva tou nejvýnosnější podnikatelskou aktivitou. Tak tomu bylo i v roce 1713 na panství Dolní Břežany. Vraťme se však k nejstarším písemným pramenům, ve kterých je existence pivovaru v Břežanech zachycena. Popis tvrze z roku 1580 obsahuje rovněž zmínku o pivovaru a sladovně, kde se chmelový mok vařil minimálně jednou týdně. Tehdy se ještě vyrábělo pivo z pšeničného sladu. S velkou pravděpodobností byl původní pivovar umístěn přímo při dvoře u tvrze (resp. zámku), nejpozději počátkem 19. století byl naproti panské zeleninové zahradě postaven samostatný objekt pivovaru, který v roce 1850 zahrnoval i byt lesního (čp. 11), na něj volně navazovalo obydlí purkrabího (čp. 12), vinopalna (čp. 56) a flusárna na zpracování drasla.

Kvalitu piva vždy ovlivňovala použitá voda, proto byla již na konci 16. století vedena z „živého pramene“ pomocí dubového potrubí do sladovny a pivovaru: „… vede se voda živá z pramene potrubech i do kašny, kteráž tu při tvrzi ve dvoře jest, kterážto jest dobře z lesu dubového sraubená a pod střechau vobzvláštním zavření jest a z té kašny jde voda do sladovny i pivovaru.“

V 19. a 20. století byl zdrojem vynikající pitné vody pramen Klizerda. Chmel si panství rovněž pěstovalo samo, první chmelnice založila Anna Voděradská z Hrušova v roce 1580. Chmele se pěstovalo víc, než pivovar spotřeboval, proto se také mohl prodávat. Staré mapy z počátku 19. století ukazují, že tehdy se chmel pěstoval na pozemcích okolo cihelny při cestě na Ohrobec. Důležitým artiklem bylo rovněž palivové dříví – samotnému vaření nápoje, ale i k sušení sladu. Dřevo bylo obstaráváno ze zdejších panských lesů.

Ne vždy se však pivovarnictví v Břežanech dařilo. Budova pivovaru přišla k úhoně během třicetileté války, jak si do pamětní knihy panství postěžoval jeho tehdejší správce: "Pivovar, ten podobně všeckem zkažen k ruině byl, od kvartýrování v něm a ve hvozdě sladovny soldátův, hnojův zanečištěný plný zůstal, což s velkým nákladem tesaře, bednáře, kováře, zedníka s přičiněním mnoho dní robot selských k předešlému způsobu přivedeno jest.“

Patrně nejmladší podrobný popis pivovaru před jeho demolicí v 60. letech 20. století pochází neslavného období znárodnění v roce 1948. Tehdy se v něm již pivo nevařilo, stav jednopatrové kamenné budovy se šesti místnostmi byl označen za velmi špatný. Bývalá varna sloužila jako skladiště, přízemní prostory byly tvořeny stájemi s obloukovou klenbou, skladiště píce, sýpka a dva sklepy.

Autorem textu o historii dolnobřežanského
pivovaru je Veronika Kucrová.

Současnost pivovaru
… vaříme pivo, co má říz…

Od června roku 2015 jsme začali psát novodobou historii pivovarnictví v Dolních Břežanech – v těsném sousedství vědecko-výzkumného laserového centra HiLASE jsme vybudovali moderní pivovar, který bude produkovat piva tradičního českého typu, kterými jsou jedinečná Dolnobřežanská 10°Laser beer – klasický český světlý ležák řízný tak, aby dělal čest svému jménu.
Kromě této české klasiky vaříme i řadu svrchně kvašených speciálů – polotmavý York, pšeničný Gari, černý stout Theodor a aromatický India Pale Ale.

 

Pavel Kortus
sládek

Láska k pivu v genech

Pavel Kortus se narodil v prosinci roku 1952 v Písku. Pochází z pivovarské rodiny – dědeček František a prastrýc Alois pracovali v době I. republiky v pivovaru Protivín (Alois jako “panský kočí” vozil i knížete Adolfa Schwarzenberga), otec František se vyučil sladovníkem a pracoval rovněž v protivínském pivovaru.

Profesní dráha

Po ukončení gymnázia v Písku (1972) absolvoval SPŠPT v Praze. V duchu rodinné tradice pracoval nejprve jako sladovník v pivovaru Protivín (1973–1978), poté v letech 1978–1981 jako podsládek v dnes již zrušeném pivovaru Kolín. V roce 1981 přesídlil do Prahy, kde byl nejprve krátce sladovníkem v pivovaru Braník, a poté až do roku 1989 technologem v PVS Braník. V letech 1989–1993 vykonával funkci sládka v pivovaru Březnice a následující období (1993–1996) pomáhal uvést do chodu pivovar Kácov, kde byl poté i sládkem. V roce 1996 prováděl pro pivovar Svatý Júr poradenskou činnost a techniko-technologickou spolupráci spojenou s uváděním pivovaru do provozu. V následujících letech (1997–2002) pracoval jako podsládek v pivovaru Nymburk, od roku 2002 dosud je sládkem Lobkowiczkého pivovaru ve Vysokém Chlumci.